V místech dnešní křižovatky Ohrada stávaly na začátku 19. století dvě usedlosti. Jedna, menší se zahradou se jmenovala Ohrada. Druhá, která stála spíše na hraně kopce nad Karlínem, se jmenovala Pražačka. V roce 1800 se usedlost Pražačka stala majetkem Jana (Johanna) Stomeho (1779 – 1857). K usedlosti patřily rozsáhlá pole a také dvě menší viniční usedlosti Malá a Velká Ševčíková, které se rozkládaly v místech mezi dnešními ulicemi Lukášova a U Božích bojovníků a ke kterým náležel jižní svah vrchu Vítkova.
Syn Jana Stomeho, Josef Stome (1813 – 1850) se oženil s Marií Apolonií Margottovou (1815 – 1874). Narodily se jim dva synové – Václav a Josef – a čtyři dcery – Teresie, Amálie, Barbora a Vilemína. Právě s Amálií Stomeovou ( 1843 – 1893) se po čtyřleté známosti dne 30.10.1865 oženil stavitel Karel Hartig. Na popud své nastávající tchyně Marie Stomeové vypracoval Hartig ještě před svatbou regulační plán části polí, které patřily k usedlosti Pražačka. Tak je rok 1865 považován za rok založení Žižkova. Karel Hartig, vlastenec a obdivovatel husitského hnutí, byl činný v mnoha vlasteneckých spolcích. Byl prvním žižkovským starostou, prosadil název Žižkov i tradici pojmenovávání ulic po osobnostech husitského hnutí. Postavil na Žižkově více než 60 domů včetně školy na Komenského náměstí. Svou činností a výběrem druhu staveb a bydlení se tedy tito lidé zasloužili o vznik Žižkova takového, jaký známe dodnes, včetně jeho tolik obdivovaného genia loci.
Pražačku zdědil syn Josefa a Marie Stomeových, Václav. Václav Stome se narodil v roce 1841 a zemřel v roce 1904. Byl nadšený vlastenec a podporovatel Sokola. Podporoval i žižkovské hasiče, dlouhá léta léta byl jejich čestným starostou. Byl činný i v komunální politice. Za jeho života statek Pražačka prosperoval, choval prasata i krávy. V roce 1890 si pronajal vedlejší usedlost Ohrada, kde zřídil zájezdní hostinec. V zahradě Ohrady vybudoval botanickou zahradu a první zoologickou zahradu na území dnešní Prahy. Na vedlejším pozemku vybudoval cyklistický ovál, kde se pořádaly cyklistické závody a kde trénoval známý cyklista Jindřich Vodílek, několikanásobný šampion v cyklistice a velká láska Emy Destinové.
Václav Stome se oženil s Marií Julií Carmine (1853 – 1919) a měli spolu tři děti, syny Zdeňka a Václava a dceru Marii.
Pražačku zdědil Václav Stome II. (1875 – 1954). Vzhledem k neustále se rozšiřujícímu městu Žižkov, které se od roku 1866 do roku 1898 rozrostlo z 3.049 na 63.419 obyvatel a počet domů z 95 na 930, docházelo k útlumu hospodářské činnosti. Václav Stome prodal své pozemky na vybudování nových domů a ulic, tramvajové vozovny nebo Nákladového nádraží Žižkov. V roce 1915, kdy měl již tři děti – Irmu, Miladu a Václava – se svou manželkou Marií, rozenou Růžičkovou, narukoval do I. světové války. Bojoval na ruské frontě v bitvě u Brestu a na konci léta 1915 byl převelen na italskou frontu. Zde byl ve třetí bitvě na Soči zraněn, léčil se ve vojenském sanatoriu ve Vídni. Po válce se Václavu a Marii narodila třetí dcera, Jiřina.
Ve třicátých letech výstavba rozrůstajícího se Žižkova, nyní již připojeného k Velké Praze, dosáhla nynější křižovatky Ohrada. Usedlost Ohrada byla zbořena, aby ustoupila Poděbradově (nyní Koněvově) třídě.
V době pražského povstání v květnu 1945 probíhaly v okolí usedlosti Pražačka těžké boje s mladými příslušníky SA, kteří měli v areálu Gymnázia Na Pražačce kasárna.
Václavu Stomemu i jeho dětem byl po komunistickém puči v roce 1948 postupně zabaven veškerý majetek. Usedlost Pražačka byla zbořena a náklady na její demolici byl Václav Stome nucen uhradit. Krátce poté, 13. ledna 1954, Václav Stome umírá. Jeho děti byly ale i nadále komunistickou mocí perzekuováni, syn byl nucen pracovat v železárnách Poldi Kladno (jak to známe z filmu Skřivánci na niti) a i jeho vnoučatům bylo zakázáno studovat.
Po Sametové revoluci došlo v rámci restitucí k vrácení pozemků rodině. Vráceny však byly pouze pozemky, které zůstaly do 90-tých let nezastavěny. Jednalo se především o pozemky pod bývalou usedlostí Pražačka. Tyto pozemky v současné době užívá Magistrát hl. m. Prahy, je na nich umístěna komunikace a tramvajová trať, ale i přesto magistrát odmítá za užívání platit nájemné, o jehož úhradu se již 15 let vede soudní spor. Na části těchto vrácených pozemků dokonce magistrát provozuje placené parkoviště se sazbou 40,- Kč/hod. Další soubor vrácených pozemků jsou pozemky nazývané Krejcárek, kde v druhé polovině 70-tých let nechali komunisté zbourat kolonii 155-ti domků.
Rodina potomků Václava Stomeho se v současnosti snaží své pozemky spravovat v duchu svých předků, kteří Žižkov založili a kterým na Žižkově záleželo. Snaží se narovnat a uvést do řádu veškeré vztahy s magistrátem i Prahou 3 a najít takové využití pozemků, aby bylo prospěšné pro všechny.